Poprvé jsem slyšela, že střeva jsou náš druhý mozek, když jsem se před lety začala zajímat o TČM. Tehdy ještě v západní medicíně nebyla žádná zmínka o „potřebných“, přirozených střevních bakteriích. Bavilo mě pak sledovat vývoj (v té době jsem pracovala v lékárně), jak krůček po krůčku se začíná toto téma víc a víc zviditelňovat, mluvit o něm a postupně zde začal probíhat i výzkum. Dnes již nikdo nepochybuje, že střevní mikrobiom je potřeba udržovat, obnovovat.
S pojmem psychoperistaltika jsem se poprvé setkala o mnoho let později, myslím to bylo na výcviku biodynamické práce s tělem. Ale ve skutečnosti jsem tuto skutečnost, byt tehdy ještě bez názvuˇ, pozorovala ve své praxi.
Když jsem u klienta pracovala s nějakou energetickou drahou (v rámci shiatsu), často se během ošetření začalo ozývat „škroukání“ v jeho břiše. Říkala jsem si, že se asi pohla zastavená energie.
O pár let později, právě na onom výcviku, se tohoto fenoménu využívalo vědomě. Naslouchalo se, jak se střevní peristaltika uvolňuje v závislosti na dotecích.
Neuvěřitelně mě v životě baví, jak něco zažívám, hledám vysvětlení skrze dosavadní vědomosti a intuici.. aby se mi o různě dlouhý čas později ukázalo, že objev tu byl už dávno přede mnou.
O co tedy jde? Proč se to děje?
Naše svalstvo je rozděleno na svaly určené k pohybu, aktivitě a svaly určené k trávení. Zjednodušeně řečeno. Aktivita svalů „pohybových“ je spojena s tzv. sympatickým nervovým systémem, často spojovaným se slovy útok/útěk. Vyplaví se velké množství hormonů, které tyto svaly aktivují a současně zastaví svaly tzv.hladké svaloviny… tedy svaly trávícího ústrojí. Ty jsou ovládány tzv. parasympatickým nervovým systémem.
Parasympatikus je spojen s uvolněním, tedy i s hlubokou relaxací „pohybových“ svalů. V ten okamžik převezmou aktivitu naše vnitřní orgány.
Když zažijeme nějaký stres (nebo ho žijeme dlouhodobě), tělo stále aktivuje sympatický nervový systém a nedochází k tzv. přepnutí na fázi relaxace, uvolnění, trávení. Sice jíme, trávíme…, ale tělo nevyužije svůj přirozený potenciál (jedním z důsledků je třeba pocit tíhy v břiše po jídle)
Takže když začnu při masáži, kterou vedu ve velké jemnosti právě z důvodu časté absence uvolnění těla, rozvolňovat napětí v „pohybových“ svalech, tělo se začne rozvzpomínat a postupně, poté, co uvolní velké svalstvo a přepne se do parasympatiku, začnou se zapojovat orgány pro trávení. Najednou se z břicha ozývá hlasité „klokotání“.
Má to mnohem hlubší přesah, ale o tom třeba jindy.
Hezký den.