….. když budu chtít
Někde hluboko v nás žije tiché vědění: že máme samy sebe. Že jsme doma ve svém těle, ve svém srdci, ve svých slovech. Ale někdy tomu věřit bolí. Protože vyrůstáme s přesvědčením, že si lásku zasloužíme hlavně tehdy, když se přizpůsobíme. Když se usmějeme i tehdy, když uvnitř pláčeme. Když potlačíme vztek, abychom neztratily náklonnost. Když se rozdáme, abychom si zasloužily místo u stolu.
Ale co když najednou přijde tichý hlas, který říká: „Už dost. Už nechci být jen pro druhé. Chci být i pro sebe.“
A ten hlas bolí. Protože s sebou přináší strach.
Strach, že když budu skutečně sama sebou – když přestanu skrývat slzy, když řeknu „ne“, když se přestanu omlouvat za svou sílu i zranitelnost – ztratím ty, které miluju.
Strach, že autenticita rovná se samota.
Strach, že když přestanu hrát roli, kterou jsem hrála tolik let, nezbyde nic – nebo zůstanu sama.
Je to starý, hluboko zakořeněný strach: že naše pravé já není dost dobré.
A tak se učíme přežít – tím, že se zmenšíme, přizpůsobíme, stáváme neviditelné, ale „milovatelné“.
Jenže ten život pak není náš. Je to život na půjčku, život v kulisách.
A někdy dojdeme na místo, kdy se v nás něco zlomí. Možná tiše. Možná ve velkém třesku. A pochopíme, že takhle už to dál nejde. Že cena, kterou platíme za přijetí, je příliš vysoká – protože při ní ztrácíme sebe.
A tehdy možná začneme opatrně říkat pravdu.
Možná ne všem. Možná jen sobě.
Možná se učíme dělat malé kroky – místo velkých gest.
Možná to bolí. Ale zároveň roste nový pocit.
Že si sama sobě mohu být domovem.
Že když se sama k sobě postavím, možná někteří odejdou – ale ti, co zůstanou, uvidí opravdu mě.
A že být sama není totéž jako být osamělá.
Že prázdné místo po lidech, kteří mě milovali jen „upravenou“, je svobodou pro ty, kteří mě unesou celou.
A že mám samu sebe.
Ne jako náhražku, ale jako pevný bod.
Jako začátek všeho skutečného.
Protože autentický život není snadný. Ale je pravdivý. A pravda, i když někdy bolí, přináší hluboký klid.
Ten klid, kdy víš, že nejsi dokonalá – ale jsi celá.
A že když budeš chtít, opravdu budeš mít samu sebe. A to není málo. To je všechno.