Když přemýšlím o lásce, často si uvědomuji, jak snadno se může proměnit v očekávání. Očekávání, že ten druhý naplní mé potřeby. A já, abych to vyrovnala, se zase budu snažit naplnit ty jeho. Na první pohled to vypadá jako výměna, jako rovnováha. Ve skutečnosti je to...
Kde je hranice mezi „Dělám si, co chci“ a zodpovědností vůči nejbližším V moderním světě je svoboda často vnímána jako schopnost dělat si, co chceme. Mít právo na vlastní názor, rozhodnutí i životní styl. Ale když žijeme ve vztazích – partnerských, rodinných,...
Příběh z praxe: Role Trpitele Míša seděla naproti mně a usmívala se. Ale nebyl to úsměv radosti – spíš takový ten tichý, ztuhlý, který se člověk naučí, aby zakryl bolest. Řekla mi: „Já to zvládnu. Všechno. I kdyby se na mě všechno sesypalo, tak vydržím.“ V jejím těle...
Když tělo bolí, často se snažíme bolest přemístit někam jinam. Utíkáme do myšlenek, k aktivitám, k práci, knihám, společnosti. Někdy k jídlu, alkoholu, drogám nebo sexu – cokoliv, co nám umožní bolest odložit, odtáhnout od sebe. Je to přirozené. Bolest je těžká. A tak...
Říkáme: „Podívej se!“ nebo „Vidíš?“ — a máme pocit, že se díváme očima. Ale je to skutečně tak jednoduché? Oko samo o sobě je jen citlivý senzor. Zachytí obraz, světlo a barvy, a předá je dál. Teprve mozek je tím, kdo obraz skládá dohromady a dává mu smysl. Mozek je...
Relativní převaha Jang V tradiční čínské medicíně i v taoistickém pohledu na život se vše odvíjí od dynamické rovnováhy dvou základních principů – Jin a Jang. Nejsou to protiklady v západním smyslu slova, ale spíše dvě komplementární kvality, které se neustále mění,...
Jedna z nejhlubších stop, které si z dětství neseme, je přesvědčení: „Musím se postarat o spokojenost druhých, jen tehdy se budu cítit v bezpečí.“ Jako děti jsme závislé na blízkých osobách – jejich láska, pozornost a péče byly doslova otázkou přežití. A když se...
Zkušenosti jsou něco, co nelze plně předat slovy. Mohu je popsat, vykreslit obrazy, přiblížit pocity – ale skutečná hloubka se otevírá až tehdy, když si tím projde ten, kdo naslouchá. V těle se učíme skrze dotek. V životě skrze kroky, které uděláme. Vědění se nestává...
"Člověk se neosvítí tím, že si představuje světlo, ale tím, že si uvědomuje svou temnotu." Nejde o to temnoty se zbavit nebo ji opravit. Jde o to ji uvědomit a přijmout. Světlo a stín jsou dvě polarity – jedno bez druhého neexistuje. Každý aspekt v sobě nese svůj...
V práci s lidmi často vidím, jak odlišně můžeme k úkolům přistupovat. Tyto rozdíly nejde vidět jen na výsledcích, ale především na způsobu, jakým lidé práci prožívají. Mluvíme o mužském a ženském principu, které v sobě nosíme – ať už jsme muž či žena. Nedávno ke mně...