O kladení odporu.
Část mé práce je i práce s tělem klienta. Uvolnění, protažení. Jemný pohyb.
A často se setkávám s tím, že se mi klient snaží pomocí.
Upozorním ho, že takto spolu bojujeme. Že on mi chce pomoci k pohybu některou části jeho těla ( ruka, noha, pohyb pánve, hlava..), ale dělá to na základě domněnky, jaký pohyb chci provést.
A že mě to stojí víc úsilí, než když se odevzdá.
Někdo se po takovém upozornění zvládne uvolnit a péči si užije. Dovolí si to.
Když je touha pomáhat, naše mysl je v budoucnosti. Nedovolí přítomnosti, aby se stala změna.
Když klient klade odpor při ošetření, ( napětí těla nedovolí jemný pohyb), je zaseklý v minulosti. Nedovolí změnu.
S laskavosti vedu každé tělo k uvolnění, ale někdy jsou podvědomě programy hodně silné.
Dovol, aby se dělo … je jedna z možných vět, které mohou být napomocné k uvolnění.
Nejen u masáže, ale i v životě. Když máme pocit ustrnuti.