Když jsou emoce příliš silné: návrat k sobě skrze smysly

Někdy nás emoce zaplaví tak silně, že ztrácíme kontakt sami se sebou. Úzkost, strach, vztek nebo smutek nás vtáhnou do svého proudu a my máme pocit, že nás nesou někam, kam nechceme. V takových chvílích často nepotřebujeme emoce zastavit ani se jich zbavit. Potřebujeme najít cestu zpět k sobě.

Jednou z možností jsou naše smysly.

Smysly nás přirozeně propojují s přítomným okamžikem. Pomáhají nám obrátit pozornost od zahlcujících myšlenek a emocí k tomu, co je právě teď skutečné a hmatatelné.

Hmat: dotek, který ukotvuje

Když jsme ve stresu, může pomoci něco cítit pod rukama. Můžeme si vzít do ruky oblíbený předmět, kámen, amulet nebo kus látky a vědomě vnímat jeho strukturu, teplotu a tvar.

Někdy pomůže obejmout sebe sama, položit si ruku na hrudník nebo na břicho. Děti často intuitivně sahají po plyšákovi nebo dece. Dotek vytváří pocit bezpečí a může pomoci rozšířit prostor kolem silné emoce.

Čich: vůně jako most k bezpečí

Vůně mají přímou cestu do částí mozku spojených s emocemi a vzpomínkami. Někdy stačí ucítit známou vůni – levanduli, les, oblíbený čaj nebo parfém blízkého člověka – a tělo si vzpomene na pocit klidu.

Můžeme použít skutečnou vůni nebo si ji živě představit. I vzpomínka na známou vůni může podpořit návrat k sobě.

Chuť: návrat do přítomnosti

Když jíme vědomě, chuť nás přirozeně přivádí do přítomného okamžiku. Můžeme si dát kousek čokolády, ovoce nebo jinou oblíbenou pochoutku a opravdu vnímat její chuť, strukturu a proměny v ústech.

Nejde o to emoce zajíst. Jde o to dát pozornosti konkrétní oporu v přítomnosti.

Sluch: nechat se nést zvukem

Můžeme si pustit hudbu, která nás uklidňuje nebo podporuje. Můžeme si zpívat, broukat nebo poslouchat zvuky kolem sebe.

Někdy pomůže obyčejný rozhovor s druhým člověkem. Jindy stačí slyšet vlastní hlas a pojmenovat nahlas, co právě prožíváme.

Zvuk nás může vrátit z vnitřního světa zpět do kontaktu s okolím.

Zrak: podívat se kolem sebe

Když jsme zahlceni emocemi, naše pozornost se často stáhne dovnitř. Pomáhá proto vědomě otevřít oči a začít pozorovat svět kolem sebe.

Můžeme si všímat barev, tvarů, stromů za oknem, světla na stěně nebo lidí kolem nás. Můžeme si nahlas pojmenovat pět věcí, které vidíme.

Tím se naše pozornost rozšiřuje a emoce už nemusí zabírat celý prostor.

Není cílem emoci odstranit

Tyto postupy nejsou způsobem, jak emoce potlačit nebo se jich zbavit. Jsou pozváním k tomu, abychom vedle emoce znovu našli i sami sebe.

Když se opřeme o své smysly, vytváříme v sobě více prostoru. Emoce může zůstat přítomná, ale už nejsme jen jí. Jsme také tělem, dechem, hlasem, vůní, dotekem a světem kolem nás.

A právě v tomto prostoru se často objevuje větší klid, možnost volby a návrat k sobě.